Jak poznám, že se jedná o mrtvici? Příznaky, které nesmíte přehlédnout

Mrtvice není jen něco, co se stává starším lidem ve filmu. Je to náhlý, život ohrožující případ, který může zasáhnout kohokoli - i těch, kteří si myslí, že jsou zdraví. Pokud někdo náhle ztratí sílu v ruce, nemůže promluvit nebo má zmatek, nečekáte. Každá minuta počítá. A to nejen kvůli léčbě - ale kvůli tomu, jestli se po tom vůbec budete pamatovat, jak se jmenujete, nebo jestli budete moci znovu jíst lžící.

Co se v těle vlastně děje?

Mrtvice nastává, když se přeruší přísun krve do části mozku. To může být kvůli zablokované cévě (ischemická mrtvice - 85 % případů) nebo kvůli prasknutí cévy (krevní sraženina, hemoragická mrtvice). Mozek bez krve a kyslíku začne zemřít. Během prvních 10 minut se ztrácí 2 miliony neuronů. Za hodinu může být poškozeno tolik, že se už nevrátíte zpět.

Není to postupný proces. Není to „jen bolest hlavy“. Je to jako vypnutí světla v jedné místnosti domu - najednou, bez varování. A vy to musíte poznat.

Pět příznaků, které nesmíte ignorovat

Pamatujte si zkratku FAST. Je to jednoduché, ale záchranné.

• F - Face (obličej): Když se člověk usměje, je jedna strana obličeje spadlá? Když se pokusí zavřít oči, jedno víčko se nesepne? To není únavou - to je mrtvice.
• A - Arms (paže): Když si člověk zvedne obě paže do výšky, jedna spadne? Nebo se nechce zvednout? To není „jen bolest ramene“. To je mozek, který přestává dát příkazy.
• S - Speech (řeč): Mluví někdo zmatečně? Mluví jako by měl v ústech kámen? Nebo vůbec neumí říct své jméno? Neříkejte „je to unavený“ - tohle není unava. To je porucha v mozku.
• T - Time (čas): Pokud se objeví kterýkoli z těchto příznaků, hned zavolejte 155. Nečekáte, neříkáte „možná to projde“. Neříkáte „přijedu s ním do nemocnice“ - zavoláte záchrannou službu. Každá minuta je klíčová.

Ještě další příznaky, které se často přehlížejí:

• Náhlá ztráta vidění - v jednom nebo obou očích, jako by někdo vypnul světlo.
• Náhlá, silná bolest hlavy - jako kdybyste byli zasáhnuti kladivem. Bez předcházejících příznaků.
• Zmatek, ztráta orientace - nevíte, kde jste, kdy je den, proč jste tam. To není „zapomněl jsem“ - to je mozek, který přestává fungovat.
• Ztráta rovnováhy, závratě, nekontrolované pohyby - jako byste byli v námořní vlně, i když stojíte na pevné zemi.

Kdo je ve skutečnosti v nebezpečí?

Nejde jen o staré lidi. V posledních letech se mrtvice stává častější i u lidí ve 30. a 40. letech. Proč? Zvýšený krevní tlak, cukrovka, obezita, kouření, nezdravá výživa, nedostatek pohybu. Ale i stres, spánek pod 6 hodin denně a vysoká hladina cholesterolu - všechno to hromadí riziko.

Největší chyba? Myslet si, že „to se mi nestane“. Někdo z vás, kdo teď čte tohle, možná má v rodině někoho, kdo měl mrtvici. Nebo jste sami měli přechodnou ischemickou ataku (TIA) - tzv. „malou mrtvici“. To je varování. 1 z 3 lidí s TIA má plnou mrtvici během následujícího roku.

Co dělat, když to vidíte?

Nezavolejte doktora. Nezavolejte přátele. Neříkejte „počkejme půl hodiny“. Zavolejte 155. Hned.

Záchranná služba ví, co dělat. Přiveze tělo do nemocnice, kde je připraveno zařízení na léčbu mrtvice - například trombolýza (lék, který rozpouští sraženinu) nebo endovaskulární zákrok (odstranění sraženiny přes katétr). Tyto léčby fungují jen v prvních 4,5 hodinách. Čím dříve, tím lépe.

Nezatěžujte pacienta. Nechte ho ležet klidně. Pokud se zvrací, položte ho na stranu. Nikdy mu nechte dát jídlo, pití, léky - ani aspirín. To může zhoršit stav, pokud jde o krevní sraženinu.

Co se děje po mrtvici?

Ne každý se z toho zotaví stejně. Někteří ztratí schopnost mluvit, jiní se nemohou pohybovat. Ale dnes už je rehabilitace daleko pokročilejší než před 10 lety. Fyzikální terapie, logopedie, ergoterapie - všechno to funguje, pokud se začne hned. A to je důvod, proč je rychlá pomoc tak důležitá. Čím dříve se začne rehabilitace, tím větší je šance, že se člověk vrátí zpět do domova, do práce, do normálního života.

Někteří lidé se zotaví téměř zcela. Jiní potřebují pomoc po zbytek života. Ale žádný z nich nebyl schopen získat tu šanci, když se na příznaky nevěnovala pozornost.

Co můžete udělat dnes?

Nemusíte být lékař, abyste mohli zachránit život. Stačí znát příznaky. Stačí vědět, že nečekáte. Stačí zavolat 155.

Podělte se o tohle s rodinou. Ukažte to přátelům. Naučte staré rodiče, kteří žijí sami. Napište si FAST na lepidlo na ledničku. Nechte to být součástí každodenního života - jako když si pamatujete číslo hasičů.

Mrtvice se nezastaví sama. Ale vy můžete zastavit její důsledky - pokud víte, co dělat. A dnes jste to věděli. A teď už to nezapomenete.