Na jakou školu jít, když chci být fyzioterapeut?

Chceš se stát fyzioterapeutem, ale nevíš, na jakou školu jít? Není to tak složité, jak se zdá - ale musíš znát pravidla. V České republice se fyzioterapie učí pouze na vysokých školách, a to v rámci bakalářského studia. Neexistuje žádná střední škola, která by tě připravila na povolání fyzioterapeuta. Pokud chceš pracovat s lidmi, pomáhat jim po operacích, úrazech nebo chronických bolestech, musíš mít vysokoškolské vzdělání.

Co se učí fyzioterapeut na vysoké škole?

Studium fyzioterapie trvá tři roky a končí bakalářským titulem Bc. Většina škol používá systém základních a specializovaných předmětů. První rok se zaměřuje na základy: anatomii, fyziologii, biochemii, klinickou medicínu. Učíš se, jak funguje tělo, jak se pohybuje, jak se léčí zranění. Druhý rok už je čistě praktický: masáž, pohybová terapie, elektroterapie, učíš se pracovat s pacienty s kloubními problémy, páteřními poruchami, po mrtvici nebo po operaci kolena. Třetí rok je plný praxí - děláš interní stáže v nemocnicích, reha centrách, sportovních klubech a domácích péčích.

Nezapomínej na důležitou součást: komunikaci. Fyzioterapeut není jen ten, kdo tlačí a táhne. Musíš vědět, jak s pacientem mluvit, jak ho motivovat, jak mu vysvětlit, proč má dělat cviky denně. To se učíš taky.

Kde se dá studovat fyzioterapie v ČR?

V České republice máš několik možností, kde se můžeš stát fyzioterapeutem. Všechny jsou ve veřejných vysokých školách - žádné soukromé školy nejsou akreditované pro toto povolání. Nejznámější jsou:

• Univerzita Karlova v Praze - Fakulta tělesné výchovy a sportu, katedra fyzioterapie. Je to nejstarší a nejprestižnější místo, kde se v ČR fyzioterapie učí. Přijímací zkoušky jsou náročné, ale výuka je velmi teoretická i praktická.
• Univerzita Palackého v Olomouci - Fakulta tělesné výchovy a sportu. Zde se zaměřují na pohybové poruchy u dětí a starších lidí. Výborná praxe v regionálních reha centrech.
• Jihomoravská univerzita v Brně - Fakulta tělesné výchovy a sportu. Silný důraz na sportovní rehabilitaci a práci s atlety.
• Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta výživy a potravinářství - má oddělení fyzioterapie zaměřené na chronické nemoci a metabolické poruchy.
• Univerzita Pardubice - Fakulta zdravotnických studií. Tady se studium kombinuje s lékařskou informatikou a moderními technologiemi v rehabe.

Nezapomeň: všechny tyto školy mají stejný obsah studia dle státního vzdělávacího standardu. Rozdíly jsou v zaměření, kvalitě praxe a místních spojeních s nemocnicemi. Pokud chceš pracovat v Plzni, můžeš dělat stáže v Fakultní nemocnici Plzeň - a to je velká výhoda.

Co musíš mít, aby tě přijali?

Přijímací zkoušky se liší podle školy, ale všechny mají společné prvky. Musíš složit:

1. Biologii - základy lidského těla, orgánové soustavy, buněčná biologie.
2. Chemii - základní chemické reakce, látky v těle, pH, elektrolyty.
3. Český jazyk a literaturu - psaní esejí, analytické myšlení, gramatika.

Některé školy přidávají i psychologii nebo obecnou přípravu na zdravotnické povolání. Většina používá testy na počítači, ale některé školy mají i ústní část. Je důležité, abys se připravil na otázky typu: „Jak bys pomohl pacientovi s bolestí zad?“ nebo „Co děláš, když pacient nechce dělat cviky?“

Největší chyba, kterou lidé dělají: připravují se jen na testy. Ale přijímačky hodnotí i motivaci. Pokud máš zkušenosti s nějakou sportovní činností, pracoval jsi v domácí péči, nebo jsi pomáhal někomu s rehabe - to je velký plus. Napiš to do motivace, nezapomeň na to.

Je fyzioterapie těžké povolání?

Ano, je. Ale ne proto, že bys musel být super silný nebo mít vynikající tělesnou kondici. Je těžká, protože se učíš mluvit s lidmi, kteří jsou bolestí, strachem nebo únavou. Někdy se setkáš s lidmi, kteří nevěří, že cviky pomohou. Někdy se setkáš s těmi, kteří se nebudou snažit. Tvá práce je nejen technická - je i lidská.

Po studiu se můžeš zaměřit na různé oblasti:

• Neurologická rehabe - pacienti po mrtvici, s Parkinsonem, roztroušenou sklerózou.
• Ortopedická rehabe - po operacích kloubů, zlomeninách, problémech s páteří.
• Stárnutí a geriatrie - pomáháš starším lidem zůstat pohyblivými.
• Sportovní fyzioterapie - pracuješ s atlety, připravuješ je na závody, pomáháš jim rychleji zotavit se.
• Pediatrická fyzioterapie - pracuješ s dětmi s vývojovými poruchami, s cerebralní paralýzou.

Nezapomeň: po studiu musíš složit státní zkoušku. Bez ní nemůžeš pracovat. A pak se musíš registrovat u Ministerstva zdravotnictví jako zdravotnický pracovník. To je povinné. Bez registrace nejdeš do nemocnice, nejdeš do soukromé praxe.

Co se stane po studiu?

Po ukončení studia máš několik cest:

• Práce v nemocnici - stálý plat, dohled, ale často velké zatížení a nízká platová nabídka na začátku.
• Soukromá praxe - můžeš otevřít vlastní ordinaci. Potřebuješ kapitál, místo, pojištění, ale můžeš si nastavit vlastní hodiny a cenu. V Plzni, Praze nebo Brně je to běžné.
• Domácí péče - chodíš k pacientům domů. Je to náročné, ale velmi vyhledávané, zejména u starších lidí.
• Spolupráce se sportovními kluby - můžeš pracovat jako týmový fyzioterapeut. Některé kluby platí i 50 000 Kč měsíčně pro zkušené lidi.

Průměrný plat začátečníka je 28 000-35 000 Kč měsíčně. Po pěti letech a se specializací můžeš vydělávat 45 000-60 000 Kč. V soukromé praxi je to víc - ale taky máš výdaje.

Co je důležité vědět před zápisem?

Nezapomeň na několik věcí:

• Nejsi lékař - nemůžeš diagnostikovat, nejsi autorizován k léčbě léky. Tvá role je obnovovat pohyb, ne řešit příčinu.
• Je to fyzicky náročné - děláš hodinami náročné pohyby, stojíš, sklonuješ se, zvedáš pacienty. Potřebuješ dobré tělo.
• Potřebuješ trpělivost - některým lidem trvá měsíce, než se zlepší. Ty musíš být vždy přítomen, podporující, nevyčerpaný.
• Nezapomeň na kontinuální vzdělávání - každých pět let musíš absolvovat povinné školení. Učíš se nové metody, nové techniky.

Kde sehnat informace?

Nejdůležitější zdroj je Ministerstvo zdravotnictví ČR. Na jejich webu najdeš seznam akreditovaných škol, výukové plány a seznam povinností. Také se tam dozvíš, jak se přihlásit ke státní zkoušce.

Navštiv školy osobně. Přijď na den otevřených dveří. Mluv s studenty, kteří už dělají praxi. Zeptej se: „Jaká je největší výzva v prvním roce?“ nebo „Kde jste dělali nejlepší stáž?“

Neber to jako „nějakou školu“. Ber to jako cestu, která tě bude následujících 40 let provázet. A pokud to chceš dělat dobře, musíš to začít dobře.