Znáte ten pocit, kdy se vám z ničeho nic začne hrozně klepat koleno, nebo ruka? Mě se to někdy stane, aniž bych měl příčinu k nervozitě. V takové chvíli by si každý mohl říct, že tyto tělesné projevy nervozity jsou pravděpodobně způsobeny stresem. Ale co když se z těchto občasných znaků nervozity vyvine intenzivní a krutý záchvat úzkosti? Co to vlastně znamená, jak vypadá záchvat úzkosti?
Známými příznaky záchvatu úzkosti jsou palpitace neboli bušení srdce, pocení, klepání končetin, bolesti na hrudi, závratě, pocit dušení a další. Může se zdát, jakoby nám z ničeho nic docházelo dechu nebo že se nám hroutí srdce. I když jsou tyto projevy hrozně nepříjemné, jsou to jen tělesné projevy našeho strachu a většinou nejsou ohrožující život.
Jednou z nejčastějších otázek, které si lidé kladou, je: „Jak poznám, že mám záchvat úzkosti a ne třeba nějakou vážnou tělesnou nemoc?“. Záchvat úzkosti trvá obvykle 10 až 30 minut a poznáte ho podle toho, že se jeho intenzita postupně zvyšuje, pak dosáhne vrcholu a postupně opět klesá. Naopak u vážných tělesných nemocí, jako je srdeční infarkt, se intenzita projevů postupně nezvyšuje a neklesá, ale je konstantní.
Cesta, jak se vyrovnat se záchvatem úzkosti, vedou přes naši hlavu. Je dobré se snažit uvědomit si, že jde "jen" o strach, který vyvolává tělesné projevy a že nejde o žádnou závažnou tělesnou nemoc. Martina, moje manželka, mi vždy připomíná, abych nezapomněl dýchat. Toto mi většinou pomáhá, i když vím, že to někdy není tak jednoduché, jak to zní.
Po záchvatu úzkosti je důležité se snažit vrátit do normálního stavu. Podle mě je dobré si dopřát něco, co nás uklidňuje. Rád si třeba pustím oblíbenou hudbu nebo si přečtu pár stránek z knihy, kterou momentálně čtu. Martina zase nejraději relaxuje při józe nebo meditaci. Hlavně je důležité se nevyčítat a nepítajít se proč a jak k záchvatu došlo.
Když se záchvaty úzkosti začnou opakovat často a stávají se z nich obávaným fenoménem, je na čase vyhledat odborníka. Buď se poraďte se svým praktickým lékařem nebo se obraťte přímo na odborníka na psychické zdraví - psychologa nebo psychiatra. Nebojte se o tom mluvit - úzkostní poruchy postihují stále více lidí a nejste v tom sami.
Prevence je samozřejmě nejlepší lék. Snažte se dodržovat zdravý životní styl,vést pravidelný život bez velkých výkyvů, omezovat stresové situace a dodávat tělu pravidelnou dávku pohybu a relaxace. Martina a já, jsme například začali chodit na společné procházky a já si oblíbil jógu. To vše mi pomohlo zvládat úzkost lépe.
Úzkost je součástí života každého z nás. Takovým záchvatem úzkosti prochází mnoho lidí a nebývá to nic neobvyklého. Důležité je ale vědět, jak se s tím vyrovnat a jak na to reagovat. A nejlepší způsob jak se vypořádat se záchvatem úzkosti je právě pochopení a akceptace toho, co se děje.